Logo

Disky pro disková pole

Disky pro disková pole RAID

IDE (také známé jako ATA či PATA):

Komerční název IDE (Integrated Drive Electronic) pro rozhraní ATA (Advanced Technology Attachment), v poslední době se označuje také jako PATA (Parallel ATA) pro rozlišení mezi paralelním a sérovým ATA diskem.

 

Co je to vlastně IDE?

 

Je to obecný název pro diskovou jednotku se zabudovaným řadičem (tento řadič je většinou k nalezení na desce na spodní straně hard disku). Dřívější jednotky byly vyráběny bez řadiče a ten byl na samostatné desce. Řešení se zabudovaným řadičem má oproti jednotce se samostatným řadičem řadu výhod. Např. se výrobce disku nemusí starat o kompatibilitu s mnoha různými řadiči, protože si ho vyrábí sám a díky tomu může obě části optimalizovat pro maximální výkon. Další výhodou jsou velmi krátké spoje mezi řadičem a diskem, čímž se při přenosu mezi nimi minimalizuje rušení. Nevýhodou tohoto řešení je pak např. to, že při poruše řadiče je k ničemu celá jednotka.

 

Druhy IDE rozhraní

 

V průběhu let existovaly tři varianty IDE rozhraní:

 

  • XT IDE - jedná se o původní IDE standard. Byl navržen pro 8-bitovou ISA sběrnici v počítačích PC XT (založené na procesoru 8086). Pro propojení se používal 40-pinový konektor.

  • MCA IDE - byl to vlastní standard společnosti IBM vyvinutý pro jejich 16-bitovou MicroChannel Architecture sběrnici. Tahle varianta však bohužel díky špatné finanční politice firmy prakticky zanikla. Použit byl 72-pinový konektor.

  • ATA IDE - tento standard byl navržen pro 16-bitovou ISA sběrnici (stejnou, jakou ještě dnes můžeme najít v některých počítačích) počítačů založených na procesoru 80286. Použit byl opět 40-pinový konektor, ale jiný než u XT IDE. Název ATA je zkratkou AT Attachment, tedy rozhraní určené pro počítače AT. Na jeden kabel je možné připojit dvě zařízení a vztah jednotlivých zařízení (Master/Slave) je určen buď jumpery na zařízeních nebo pozicí na kabelu a speciálním vodičem CSEL.

  •  

Každá z variant používá jiné konektory, takže nemůže dojít k jejich záměně. Dnes rozšířená je jen ATA IDE, takže pojem IDE prakticky splynul s touto variantou. Nejnovější rozhraní založené na IDE (disk + řadič v jedné jednotce) je SerialATA (SATA), ale vzhledem k splynutí pojmů ATA a IDE se o něm nehovoří jako o SATA IDE.

 

Typické maximální přenosové rychlosti dnešních IDE disků jsou ATA-100 (UDMA-5) = 100 MBps a ATA-133 (UDMA-6) = 133 Mbps.

 

SATA:

 

Disky jsou připojené 4 pinovým konektorem (napájení 5V, zem, data in, data out).

 

Další vývoj rozhraní ATA IDE už asi nebude následovat, protože je postupně nahrazováno rozhraním SerialATA, které je z hlediska aplikačního softwaru transparentní (používá stejné registry jako ATA). Stejné je i to, že na jednom kabelu mohou být maximálně dvě zařízení (pouze teoreticky, jelikož vyráběné disky nemají možnost přepnutí mezi režimy Master a Slave a tomu také odpovídají kabely, umožňující připojit pouze jediné zařízení). Zatím byly představeny dvě verze SATA a to SATA-1500 a SATA-3000. Číslo označuje frekvenci komunikace v MHz. Slovo Serial v názvu označuje sériový přenos, tedy v jednom taktu je přenášen jeden bit. Linková vrstva SATA používá kódování 8 + 1 => 10 (tedy 8 datových bitů + 1 řídící, identifikující zařízení, je kódováno na 10 bitů). 1 byte je tedy přenesen v 10 taktech, což určuje maximální rychlost pro SATA-1500 (SATA-I) na 150 MBps a pro SATA-3000 (SATA-II) na 300 MBps. SATA-II sebou přináší také vlastnost známou ze SCSI technologie – NCQ (Native Command Queue – u SCSI TCQ – Tagged Command Queue), kdy si disk optimalizuje pořadí v jakém vykoná požadavky zařazené do fronty.

SCSI:

 

Small Computer System Interface je standardní rozhraní a sada příkazů pro výměnu dat mezi externími nebo interními počítačovými zařízeními a počítačovou sběrnicí.

 

SCSI se obvykle používá pro připojení pevných disků nebo magnetopáskových jednotek. Pomocí SCSI lze připojit i jiná zařízení např. skenery, jednotky CD-ROM nebo DVD ale i tiskárny apod.

 

SCSI se nejčastěji používá u výkonných pracovních stanic nebo serverů. Osobní počítače nebo notebooky používají SCSI pouze výjimečně, neboť u nich se prosazuje především ATA a SATA. V poslední době se externí zařízení se stejnou sadou příkazů připojují často pomocí USB nebo FireWire.

 

Standardy SCSI

 

SCSI-1

 

SCSI-1 bylo odvozeno od SCSI a v roce 1986 formálně přijato organizací ANSI. Charakteristickým rysem byla osmibitová paralelní sběrnice (s paritou), asynchronním přenosem rychlostí 3,5 MBps nebo synchronním přenosem 5 MBps, a maximální délkou datového kabelu 6 metrů. Variantou na tento standard byla vysokonapěťová (HVD) implementace umožňující prodloužit délku kabelu až na 25 metrů.

 

SCSI-2

 

Tento standard byl uveden v roce 1989 a z něj vzniklo Fast SCSI a Wide SCSI. Fast SCSI poskytovalo dvojnásobnou přenosovou rychlost (10 MBps) a Wide SCSI rozšířilo sběrnici na 16 bitů při maximální rychlosti 20 MBps. Daní za tato vylepšení bylo snížení maximální délky datového kabelu na 3 metry. SCSI-2 dále specifikovalo 32 bitovou verzi Wide SCSI, používající dvě 16 bitové sběrnice; toto bylo výrobci SCSI zařízení v podstatě ignorováno, poněvadž to bylo zbytečné a drahé.

 

SCSI-3

 

S prvním paralelním zařízením, které překonalo specifikace SCSI-2, bylo navrhnuto SCSI-3. Tato zařízení, známá také jako Ultra SCSI nebo jako Fast 20 SCSI, byla představena v roce 1992. Rychlost přenosu byla 20MBps pro standardní (narrow-8 bitový subsystém) nebo 40MBps pro rozšířený (wide). Maximální délka přenosového kabelu byla 3 metry. Ultra SCSI bylo velmi citlivé na délku kabelu a jeho kvalitu (nejčastějšími zdroji problému byly nekvalitní konektory a terminátory).

 

Dnešní SCSI zařízení dosahují rychlosti až 320MBps. V návrhu je i SCSI s rychlostí až 640MBps. Tyto zařízení se ale nejspíše vůbec nebudou vyrábět, díky nástupní technologii SAS, která pravděpodobně SCSI postupně nahradí.

SAS:

 

SAS – Serial Attached SCSI – je inovovaná generace rozhraní SCSI zvyšující výkonnost ukládacích systémů a zlepšující jejich dostupnost. Rozšiřuje funkce paralelních pevných disků SCSI a jednou z hlavních výhod této technologie je možnost integrace 3,5 palcových jednotek SAS s jednotkami Serial ATA v jednom zařízení. Pro připojení disku se využívají stejné kabely a konektory jako pro disky s rozhraním Serial ATA. Tato možnost nabízí mimořádnou pružnost a škálovatelnost. Full-duplexní architektura zajistí, aby storage zařízení dodávalo data k host systému ve stejnou dobu, když host systém posílá další příkazy ke storage zařízení. Dual-port architektura umožňuje snadné zapojení typu fail-over. Host systémy i storage jsou připojeny dvojími cestami a data jsou neustále dostupná i v případě selhání některé z komponent. Další výhody jsou např. integrita dat, spolehlivost a možnost připojit až 16256 disků do jedné domény. Disky s tímto rozhraním najdou uplatnění např. v databázových a transakčních aplikacích, při požadavku na vysokou dostupnost dat, ale také při archivaci dat či jejich zálohování.

 

Kontakty:

info@malyjarda.cz

support@malyjarda.cz

+420 558 847 461



cenzuruje váš poskytovatel připojení?